Pověst a skutečnost

„Krvavá“ Lhota

Dnešní červené zbarvení zdiva vodního zámku Červená Lhota je tak charakteristické, že původ názvu od červeného nátěru vypadá jako samozřejmý. Důvodem vzniku tohoto označení podle historiků zřejmě opravdu byla nová barva omítky. Ještě nedávno sice literatura uváděla i jinou teorii, přikládající původ názvu nové, červené střešní krytině z pálených tašek, ale v nedávné době byla archivně vyvrácena.

Zámek původně nenesl své dnešní jméno, měl jinou barvu a nebyl ani zámkem. Na jeho místě stála nejdříve tvrz, barva její fasády byla bílá a nejstarším dochovaným názvem tvrze je Jenczenslag. Později zámek nesl jméno Lhota, dále Nová Lhota či Kábova Lhota. Nynější Červená Lhota se jako místní název objevuje až na konci 16. století.

Jaké pohnutky však vedly majitele k přetření zdí načerveno? O tom historické archivy bohužel neříkají nic. Pověsti nabízejí hned dvě verze. Podle té původní lidové prý kdysi dcera jednoho z dávných majitelů zámku dospěla k závěru, že víra v Boha jí nic prospěšného nepřináší a odmítla odejít na rodinnou motlitbu do zámecké kaple. Ve vzteku uchopila posvátný kříž a vyhodila jej z okna do vody. V tom okamžiku se zámek otřásl v základech, komnata se naplnila pekelným zápachem a zjevil se čert, který ji odnesl s sebou do pekla. Ještě předtím se pekelník stačil projevit zcela netypicky, na stěnu narýsoval svým pařátem namočeným do její krve znamení kříže. To pak nešlo žádným způsobem odstranit a jedinou možností, jak jej zakrýt, bylo přetřít celý zámek červenou barvou.

O tomto kříži se v literatuře lze dočíst, je prý i dnes ještě nad jedním oknem trochu patrný. Ve skutečnosti tomu tak není a podle historiků ani neexistuje žádný dokument hovořící o nějaké ženě, která by z jakéhokoliv okna vypadla nebo dokonce úplně zmizela.

Druhá pověst částečně vychází z té první a jejím základem je povídka Kábové z Rybňan, kterou sepsal místní farář a písmák Bedřich Kamarýt. Ten hovoří o konkrétních postavách, a sice zámeckého pána rytíře Gutrama Káby z Rybňan a jeho ženy Johanky z Dírné. Ta se prý jako vyznavačka protestantské víry protivila svému manželovi, věrnému katolíkovi a chtěla mu z okna vyhodit posvátný rodový kříž, k němuž se modlil. V okamžiku, kdy se vykláněla ven a relikvii vrhala do hlubin, se setmělo a strhla se strašlivá bouře. Náhle přiletěl čert. Nejen, že ji odnesl do pekla, ale zacházel s ní přitom tak hrubým způsobem, že na stěně zámku zůstaly stopy její krve. A ty nešly smýt, takže zámek byl natřen červeně.

Podle historiků rod Kábů sice byl jedním z významných majitelů Červené Lhoty, o zmiňovaných postavách však písemné záznamy nic nevědí a ve skutečnosti jsou smyšlené, protože konkrétní Kábové sídlící na Lhotě jsou známí. Pravdivý základ této pověsti je v tom, že existoval zřejmě i náboženský spor dvou jejich rodin, katolíka Bohuchvala a pravděpodobného protestanta Jiřího, který šel tak daleko, že při něm opravdu občas tekla krev. A reálná je také existence památného kříže tohoto rodu, který nezmizel, dodnes je přechováván v kostele sv. Ottona v nedaleké Deštné

Víte že…

Víte, že unikátní skalní útvar Pravčická brána zdobí „Sokolí hnízdo“? Tento výletní zámeček je dnes jednou z mnoha restaurací, v nichž se můžete občerstvit na cestě Českým Švýcarskem.